Vítejte...


My heart will go with you 1

28. srpna 2009 v 21:36 | Lilirose |  My heart will go with you
Mám pro vás první část povídky co píšu s Mono-chan!!
Doufáme, že se vám to bude líbit xD Nechte nějaký komentík ať víme na čem jsme!!

Lili bílá
Mono tučně černááá


Mé srdce půjde s tebou

"Baka!" zařvala růžovlasá kunoichi na Naruta. Najednou se ozvala rána a už bylo vidět nepatrný oranžový flek letící k nebi a najednou jak zase padá rychlostí blesku dolů někam mezi stromy.
"Sakuro, několikrát jsem ti řekl, že týmové partnery nevyhazujem do výšky jako raketu." napomenul jí Kakashi, když se náhle objevil vedle ní.

"No jo furt." Zamrmlala si pro sebe Sakura a i s Kakashim a Saiem se vydala blonďáka sebrat.
"Tak vstávej!" Zatřásla s chlapcem Sakura. Ale ten se nehýbal. "Kakashi-sensei, pomoooc, on se nehejbe!" Vřískla. Šedovlasý muž odtrhl pohled od svojí knihy a šel Naruta sebrat.
"Vezmeme ho do nemocnice." Hodil si blonďáčka přes rameno a vyrazil k nemocnici.
Tsunade si ho vzala na vyšetřovnu a strávila s ním přes dvě hodiny, přičemž Shizune lítala sem tam se vzorky a výsledky testů.
Když pak Hokage vyšla ven, podívala se po napjatých členech Kakashiho týmu.

"Tsunade-sama!" vykřikla Sakura a čekala co jim Hokage řekne. Kakashi odložil knížku a napjatě pokukoval na Tsunade a na Shizune, která akorát nesla desky s výsledky.
"Je to vážné?" zeptal se Sai.
"Nic mu nebude. Jenom spadnul z velké výšky. Je to Naruto." řekla pro uklidnění Sakura.
"Mám pro vás dobrou a špatnou zprávu."
"Ta špatná je, že Naruto je vážně nemocný."
"A ta dobrá?" zeptal se Kakashi.
"Je způsob jak ho zachránit."

"Je to velmi vzácná a nebezpečná nemoc. Napadá nejdřív kožní buňky, pak kostní a pak přejde k orgánům. Naruto se dostal do stádia, kdy mu to požírá kosti. Je na tom špatně. Potřebuje dárce kostní dřeně. Je málo pravděpodobné, že se vhodný dárce najde, protože to nesouvisí s krevní skupinou, ale s jistými látkami. Narutovy jsou velmi vzácné a má je jen málo lidí. Sehnat dárce bude těžké." Povzdechla si.
"Ale neumře, že ne?" Vyděsila se Sakura

"Zatím je v umělém spánku, tím se jeho nemoc zpomalila, ale ne o moc."
"Sakra." vypadlo Kakashimu z úst.
"Sakuro, musíte co nejdřív najít vhodného dárce, nebo se s Narutem budeme muset navždy rozloučit. Všichni dobrovolníci na testy se budou hlásit u tebe a budeme doufat, že v Konoze se najde někdo se stejnými vzácnými látkami." řekla rázně Shizune a popadla Sakuru za ruku a táhla jí přes nemocnici do laboratoře.
"První jdete na testy vy, pochybuju, že budete vhodnými dárci, tak pak se vydáte po vesnici hledat."
"Dobře." odpověděli nastejno Kakashi a Sai.

Nechali si odebrat krev, ale ani u jednoho se neobjevila shoda.
"Tak jdeme hledat." Povzdechla si Sakura a začala po Konoze běhat se seznamem a injekčními stříkačkami. Odebírala vzorky od všech, které potkala a kteří byli ochotní.
Schodu nenašli. Tsunade bouchla do stolu, až se prolomil a Sakura se sklesle začala zvedat i se svým nádobíčkem.
v tu chvíli vešel dovnitř Shikamaru.
"Ehm, Hokage-sama, slyšel jsem, že odebíráte vzorky krve..."
"Jsi dobrovolník?" Chytla se hned Sakura a začla mu ruku potírat desinfekcí a pumpovat s ní.
"Nooo, jo. Je to sice problematické....au." Zaúpěl, když mu Sakura ne zrovna šetrně zabodla jehlu do ruky a odebrala krev.
"Díky." Odběhla do laboratoře. Po nějaké době se vrátila.
"Jaký je výsledek?" Zajímala se Tsunade.
"Je.."

"No tak!" zavrčela Tsunade.
"Je pozitivní?" zeptala se Shizune. Kakashi se Saiem akorát dosedli na okno v pracovně, kde všichni koukali na Sakuru. Sakura si zamyšleně prohlížela testy, které zrovna dodělala.
"Hm, podle všeho máme schodu" zajásala Sakura a podala Tsunade papíry, aby si to mohla pročíst.
"Výborně! V tom případě najděte Shikamara, zrovna si někam odběhl. Musíme kostní dřeň dát Narutovi co nejdřív!" rozkázala Tsunade a Kakashi vyskočil oknem ven pro Shikamara.
Našel ho sedět před nemocnicí.

"Shikamaru, tvoje krev má všechny potřebné látky. Daruješ Narutovi svou kostní dřeň? Může to být nebezpečné."
"Hmm, stejnak mi nic jiného nezbývá. Když to udělám, můžu umřít. Ale když ne, Sakura mě zabije. Takže jo." Pokrčil Shikamaru rameny. Oba se tedy vydali zpět do nemocnice, tentokrát dveřmi jako každý slušný člověk.
"Uděláš to?" Upřela na něho Tsunade své oříškové oči.
"Jo." Odvětil s rukama v kapsách.
"Díííkyyyy!!!" Vyjekla Sakura a skočila mu kolem krku.

"Sakuro buď tak hodná a slez ze mě."
"Jé, promiň."
Shizune šla připravit vše potřebné na sál. Tsunade se rozhodla, že jako druhý doktor bude Sakura. Ovšem ta dostala nejdříve strach, že by něco mohla poplést. Navíc je to Naruto. Nakonec se uklidnila.
Operace mohla začít. Na operačním sále byly dvě postele. Na jedné spal Naruto a na druhé ležel Shikamaru. Sakura začala Shikamara uspávat. Podíval se naposledy na blonďáčka a zavřel oči.

Po chvíli už spal, stejně jako jeho tajná láska.
Sakura mu pečlivě odebrala dřeň, zatímco Tsunade připravila Naruta na přenos.
Po několika zdlouhavých hodinách operace skončila a Naruto i Shikamaru byli odvezeni na pokoj. Sakura byla celá napjatá a čekala, až se vzbudí. K jejímu nehoráznému zklamání se první vzbudil Shikamaru.
"Jak to dopadlo?" Zeptal se jí.
"No ty žiješ!" Odsekla. "A Naruto snad taky." Hlas jí podezřele změkl.

Shikamaru si pomyslel něco u růžových kráv*ch, ale dál to nehodlal rozebírat. Spíš se zarazil, jak najednou změnila tón jejího hlasu, když mluvila o Narutovi. Začínal na ní žárlit.
"Vše proběhlo v pořádku?" snažil se dál vyptávat.
"Netuším, snad až se probudí tak uděláme nějaké testy a pak se uvidí." na to Shikamaru jenom kývl hlavou.
Podíval se na spícího blonďáka vedle na posteli zrovna, když se jeho ruka nepatrně pohnula. Uslyšel zasténání.
"Naruto…" řekla potichu Sakura a hned se sklonila nad jeho tělem. Zkontrolovala jeho stav.

"Vypadá v pořádku." Pronesla a její tvář se trošku prozářila.
"Ehm, Sakuro, ty ho miluješ?" Zeptal se na rovinu.
"Jaks to poznal? Teda já...no..." Začervenala se.
"Takže jo." Pochopil a hluboko ve své hlavě Sakuru proklínal.
On sám se s city k Narutovi snažil vypořádat dlouho, pomalu se rozhoupával, k tomu, aby mu to řekl, a teď se objeví Sakura. Vedle Sakury neměl šanci, vždyť Naruto ho nikdy moc nemusel, kdežto Sakuru až chorobně zbožňoval, Nijak to nezmění ani jejich společná měsíční mise, při které se trochu sblížili. Ani jejich společná krevní dřeň.
"Asi jo." Usmála se Sakura na Naruta a stiskla mu ruku.

Snad by mohli být aspoň přáteli. Chtěl mu být nablízku. Víc ho poznat. Musel mu být na blízku, začínal být závislý na jeho úsměvu. To jak se na všechny usmíval a nevšímal si jejich obličejů, které na něj křičely: "Zmiz, ty zrůdo." Chtěl mít přátelé. On se stane jeho kamarádem, kterého postrádá.
"Jak je Narutovi?" vtrhl do pokoje Iruka až sebou Shikamaru polekaně trhl, jak byl zamyšlený.

"Ještě nevíme, Iruko-sensei." Zvedla se Sakura a hodila poslední něžný pohled směrem k Narutovi, pak Iruku vyvedla z místnosti, aby měli pacienti klid.
Shikamaru si oddechl, že se již nemusel přetvařovat. Obličej se mu uvolnil, když si uvědomil, že je s Narutem sám, i když blonďáček není při vědomí. Spokojeně zavřel oči, protože byl po narkóze stále unavený a usnul.
Ráno se Naruto zavrtěl. Shikamaru na něho stočil svůj pohled a usmál se. Naruto otevřel své safírové oči a stočil pohled na Shikamara, když se ujistil, že ze stropu nic nevykouká.
"Shiki, co dělám v nemocnici? A proč jsi tu ty?"
"Máš nějakou vzácnou nemoc a potřeboval jsi transplantaci kostní dřeně s určitými látkami. Já byl jediný, kdo ty látky má v krvi." Uzumaki se na něho nechápavě a nevěřícně podíval.

"Vzácnou nemoc?" nechápal vůbec Naruto. Bolelo ho celé tělo. To bude určitě z toho pádu, pomyslel si. Shikamaru z něj nespouštěl oči. Do pokoje zrovna vešel Kakashi. Uviděl Naruta vzhůru a rozhodl se dojít pro Tsunade.
"Á Naruto, ráda tě zase vidím, tys nám teda dal." řekla Tsunade, když přišla do pokoje a za ní Kakashi se Saiem.
"Tak jak ti je?"
"Bylo i líp."

"Jakou nemoc?"
Tsunade se podívala na zeď za ním. Nevypadala, že by se hodlala vyjádřit.
"Chci vědět, co mám za nemoc!" Pronesl důrazně.
"Fajn. Když to musíš vědět, objevuje se jen velmi zřídka a je prakticky nevyléčitelná. Napadá buňky kůže, později kostí a nakonec i orgány. Ty už jsi byl ve stádiu, kdy to napadlo kosti. Proto jsi v poslední době bledý a pravděpodobně tě bolely kosti. Díky Shikamarově kostní dřeni jsem postup zastavila, ale už ti nevrátím tvůj stav předtím, stále budeš velmi bledý.

Naruto na ní koukal a nevěřil vlastním uším. On má nemoc?
"Bledý? Jako Sai?" zeptal se Naruto "Nic proti tobě Saii." omluvil se rychle. Shikamaru na vedlejší posteli pozorně naslouchal, protože vlastně nic moc o té jeho zvláštní nemoci nevěděl.
"Bude moc dál chodit na mise?" zeptal se Kakashi.
"Počkáme si ještě na nějaké výsledky testů, ale ano myslím, že by nějaké jednodušší mise mohl splňovat."
"COŽE?! Já měl být jednou Hokage. Můj sen." pronesl do ticha Naruto a ukápla mu slza. Takhle si svůj sen nikdy nesplní. Jako Hokage by byl vesnici na nic.

"Ani Kyuubi to nedokáže spravit?" Zajímal se prakticky Sai.
"Ne, bohužel." Zavrtěla Tsunade hlavou. Naruto se otočil zády k nim, což bylo čelem k Shikamarovi. Ten tedy mohl vidět jeho zlomený výraz, výraz, který myslel, že nikdy nikdo neuvidí.
"Jděte pryč." Zašeptal.
"Naruto, já..." Začal Kakashi.
"Běžte pryč!" Ozval se důrazněji.
"Naruto..." Snažila se ho uklidnit Tsunade.
"VYPADNĚTE!" Vřískl Naruto a všichni kromě Shikamara zaraženě odešli. Narutovi počaly po tvářích stékat slzy zoufalství. Počal vzlykat a vzlykal stále usedavěji.

Shikamaru byl v šoku, jak viděl jeho zmučený výraz, opravdu tohle nikdy nechtěl vidět. Chtěl ho strašně moc obejmout, říct mu že všechno bude v pořádku, že je to jenom pitomej vtip, ale bohužel nic z toho říct nemohl. Nemohl ho ani obejmout, totiž po té darované kostní dřeni byl oslabený a motala se mu hlava, jen by si sedl. Tsunade říkala, že to bude do pár hodin dobré. Shikamaru se rozhodl, že si zkusí sednout. Opatrně se posadil a zjistil, že bolest hlavy není tak strašná. Odhodil deku a opatrně slezl z postele, přešel k druhé posteli a sedl si vedle blonďáčka. Zvedl ruku, ale hned jí zase položil. Na druhý pokus se odvážil dotknout Naruta, ale ten nejevil žádný zájem na Shikamarovu přítomnost.
"Ššš to bude dobré" pošeptal mu. Naruto se mu stočil do klubíčka a dál plakal. Shikamaru ho hladil po vlasech a nevěděl co dál.
"Naruto seš..." přiběhla do pokoje Sakura
.

Když uviděla Shikamara, jak objímá Naruto, začala se v ní vařit krev. Na čele jí naskočila žilka.
"Shikamaru, padej od něj!" Ozvala se opravdu důrazně. Shikamaru se při pohledu na rozzuřenou Haruno zvedl a vrávoravě přešel zpět na svou postel, i když ho Naruto nechtěl pustit.
Sakura si k Narutovi přisedla. Jemně ho začala hladit po zádech, protože blonďáček byl stále skulený do klubíčka.
"To bude dobrý. Není to tak zlé, stále můžeš dělat jednoduché mise. Já tě chápu..."
"Nechápeš. Nebude to dobrý. Nemůžeš vědět, jaký je ztratit v jednu chvíli sen, cíl i povolání. Jednoduché mise...pche, honění se za kočkou mě neuživí. Co mám sakra dělat? Nic jiného neumím, od malička jsem dělal vše pro to, abych se stal ninjou a teď? Jsem troska." Naruto byl stále schoulený.
"Naruto já..."
"Jdi, Sakuro." Sakura zmlkla a na jedinou, šeptem pronesenou výzvu odešla z pokoje. Naruto pokračoval v pláči a Shikamaru se neodvážil se k němu přiblížit. Bylo mu ho moc líto, ale za dnešek toho bylo dost a on má ještě týden, než půjde domů a neznámou dobu, než pustí Naruta.

Už se pomalu stmívalo a tak se Shiki rozhodl, že půjde spát. Naruto usnul během vzlykání a hnědovlásek se ho pozoroval, jak roztomile spí v klubíčku a konečně měl za celý den uvolněný obličej.
Další den ráno měl Naruto veselejší náladu. Během dne do nemocnice chodili jeho přátelé. Shikamarovi všichni děkovali, že mu daroval svojí kostní dřeň a Naruto byl šťastný, že má tolik přátel co se za ním přišlo podívat. Sakura se celý den nehnula od Narutova lůžka a to začínalo štvát nejen Shikamara, ale i Naruta. Jen se jí to bál říct, aby se nerozčílila.
"Děkuju." řekl do tmy Naruto, když všichni odešli a kluci se připravovali na náruč snů.
"Nemáš zač a teď už spi"

"Dobrou, Shiki." Zamumlal Naruto. Než mu Shikamaru stihl odpovědět, uslyšel jen Narutovo klidné dýchání. 'On tak rychle usnul?' Proběhlo mu hlavou, než usnul taky.
"Shikamaru, Shi-ka-ma-ru..." Naruto se svůdně kroutil a jen ve slipech se k němu blížil. Nahnul se, aby ho políbil...a Shikamaru se probudil. Podíval se na vybouleninu, která byla vidět i přes nemocniční deku. Trochu bolestivě se zvedl a odešel do koupelny.
Když se po dvaceti minutách vrátil, už na Narutově posteli seděla Sakura a ukazovala mu, co všechno mu přinesla.
"Tady máš pomeranče, ty mají vitamíny C, tady čokoláda, džus, nějaké čtení..." Položila mu na noční stolek časopis CosmoKUNOICHI, BravoKUNOICHI a TopKUNOICHI. Naruto vykulil oči zděšením.

Shikamaru se ušklíbl nad tím co to zase ta růžovlasá palice přitáhla za věci. Už, už by jí něco řekl, ale Sakura vycítila jeho pohled a otočila se na něj.
"Jestli chceš, můžeš si také přečíst nějaký časopis, aby ses nenudil" zašvitořila a mile se usmála.
"Jo, Shikamaru si něco rád přečte a já taky, díky, ale teď bych si rád něco vyřídil se sprchou" vyhnal Naruto růžovlásku pryč a mezitím hodil po hnědovláskovi TopKUNOICHI a zasmál se.
'Sakra ty moje sny.' Pomyslel si Shikamaru a jen tak ze zvědavosti otevřel časopis. Najednou se začal šíleně smát a Naruto se na něj zvědavě podíval. Akorát vylezl ze sprchy.
"Co je?"
"Jen si tu čtu vylévání srdcí."

"Aha." Naruto se opatrně položil do postele a namátkou otevřel BravoKUNOICHI na stránce trapasů. Musel se smát. Zdálo se mu, že ty holky mají pořád ty samé problémy. Nakonec časopis hodil na stěnu a zase se schoulil do klubíčka. Sice brečel, ale byl až moc potichu, což se Shikamarovi nelíbilo. Jeho tělo se třáslo, jak potlačoval vzlykot.
Hnědovlásek tedy pomalu vstal a přisedl si k Narutovi na postel.
"Ššš, klid." Přitáhl si ho do náruče, jemně ho pohupoval a hladil ho po zádech.

Naruto se pomalu uklidňoval, až přestal brečet a jen se nechal kolébat v jeho náruči. Musel si přiznat, že se mu moc líbil pocit, že ho drží a utěšuje ho. Šeptá mu do ouška slova na uklidnění. Byl to pro něj nový a krásný pocit.
"Proč to děláš?" zahuhlal Naruto.
Shikamaru přestal s Narutem pohupovat a vymýšlel nějakou dobrou výmluvu.
"Jsi můj kamarád."
"Tohle pro mě nikdo z kamarádů neudělal."
"Sakura to dělá taky." upozornil ho.
"Sakura je blbá." pronesl do větru. Shikamaru uslyšel kroky, které se zastavily, a tak se pootočil a uviděl Sakuru. Její oči se zalily slzami a ona vyběhla ven.

"Aj." Pronesl Naruto, ale z Shikamarovy náruče se mu nechtělo.
"Aj? Právě jsi urazil Sakuru, kterou jsi vždycky miloval a řekneš jen aj?" Nechápal Shikamaru.
Naruto pokrčil rameny.
"No jo." Nevědomky se víc natiskl na hnědovlasého chlapce a spokojeně přivřel oči. "Mmm." Vydal spokojené zamručení.
Shikamaru ho jemně hladil rukou ve vlasech.
"Shiki?" Ozval se Naruto po chvíli.
"No?"
"Máš mě rád?" Zeptal se dětsky.

"Jasně, že mám jako kamaráda, kdyby ne tak bych nešel ani na ty testy"
'Ach Naruto, kdybys jenom věděl.'
"Naruto-kun" ozval se tichý hlásek. Jmenovaný zvedl hlavu a podíval se, kdo přišel.
"Ahoj Hinato" zasmál se na ní Naruto.
,Tak teď jsem mohl být šťastnější, že Sakura mě neohrožuje a teď přijde Hinata a Naruto se na ní usmívá..sakra, pomyslel si Shiki a přesunul se na svojí postel, a tak uvolnil místo pro Hinatu.

Hinata se stydlivě posadila na stoličku vedle postele.
"J-jak ti je?" Zeptala se a Shikamaru si všiml, jak rudne. Přišlo mu to zbytečně dětinské, chovala se tak od té doby, nastoupila do Akademie a stále ji to nepustilo.
"Hádej." Zašklebil se Naruto. "Promiň, nechtěl jsem být hrubý." Omluvil se hned.
"T-to nic N-Naruto-kun." Usmála se. "D-doufám, že se b-brzy uzdravíš."
"Určitě." V tom do dveří vešel Neji.
"Hinato-sama, musíte jít, volá vás váš otec." A opět zmizel. Hinata mírně posmutněla a vstala.
Mírně se naklonila a dala mu polibek na čelo, než celá zrudlá odběhla.

Shikamaru zrudnul vzteky.
'Co si vůbec o sobě myslí? Nána...dala mu jen tak pusu a pak odběhne. Přísahám ti pomalou a bolestivou smrt…co to kecám, když jí miluje tak ať s ní je, proč si na něj dělám vůbec nároky?' dumal Shikamaru a vůbec si nevšiml jak Naruto vstává z postele a sedá si naproti němu. Zkoumavě si ho prohlížel. Naruto s ním zatřásl.
"Hej si v pořádku" zeptal se starostlivě.
"J..j..oo"
"Úplně jsi zrudnul a pak jsi na mě vůbec nereagoval, nemám zavolat Tsunade?"
'Jen se o mě bojí.' Pousmál se nad tím Shiki, ale najednou si uvědomil, že je nebezpečně blízko Narutovým rtům. Zkusil to. Prolomil mezeru, která je od sebe dělila.

Jemně se otřel svými rty o ty Narutovy. Blonďáček se odtáhl a šokovaně se na Shikamara díval.
"Co jsi to udělal?" Ptal se vykuleně.
"Políbil jsem tě." Pokrčil Shikamaru rameny. 'Teď jsem to všechno podělal!' Nadával si v duchu.
Naruto si přejel prsty přes rty. Nechápal to. Polibek, nebo spíš letmý dotek rtů se mu líbil. Měl z něho hřejivý pocit v podbřišku a u srdce, ale zároveň se cítil zmatený a nechápal, jak se mu mohl líbit polibek od chlapce. Vždyť ze Sasukeho byl opravdu znechucený. Tak co se stalo?

Naruto seskočil z postele a vrátil se na tu svou. Otočil se zády k hnědovláskovi a zamumlal dobrou. Shikamaru to pochopil a zhasl světlo.
Pokoj celý potemněl a obou chlapcům začal hlavu zaplňovat jediný polibek. Jeden si nadával do všech debilů na světě, druhý si kladl otázky. 'Co to bylo za příjemný pocit? Nelíbí se mi, že ne? Je to kluk! Nemůžu se do něj zamilovat! Sakra co se semnou stalo? Baka! Baka! Baka!'
Najednou prolomil ticho Naruto.
"Asi jsem se zbláznil." pak byly slyšet kroky a Shikamaru měl Naruta zase na své posteli.

"...?" Shikamaru skoro vyjekl, když se Naruto přitiskl na jeho rty. Zprvu ztuhl, ale pak si začal užívat blonďáčkovy jemné rty, které chutnaly po jahodách. Jemně si ho přitáhl blíž a pomalu polibek prohluboval. Přejel po jeho rtech jazykem a něžně Naruta přinutil otevřít ústa. Využil "pozvání" a vnikl jazykem dovnitř. Zkoumal jeho ústa jazykem a snažil se ten Narutův přimět ke spolupráci.
Pak se zapojil i Naruto a jejich jazyky se začaly proplétat ve vášnivém boji o nadvládu.

Líbali se a líbali, až jim došel dech a museli se chtě, nechtě od sebe odtrhnout.
"Co to mělo…?" Začal se ptát Shiki, ale byl opět umlčen polibkem.
"Nemluv." pošeptal mu Naruto.
Shikamaru ho od sebe mírně odtáhl a podíval se na něj (ale houby vykoukal, když tam byla tma jak v pr*eli xD).
"Nemáš mě rád...jako kamaráda, ale jako něco víc to nezapřeš" řekl Naruto a pohladil ho po tváři.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 terkic terkic | Web | 28. srpna 2009 v 22:10 | Reagovat

jé to je kawai:-)

2 Naru-chan ♥ Naru-chan ♥ | Web | 29. srpna 2009 v 12:33 | Reagovat

Sugoii,tohle se vám fakt povedlo *x*

3 Gel-chan ♥♥SB♥♥ Gel-chan ♥♥SB♥♥ | Web | 29. srpna 2009 v 18:16 | Reagovat

Opravdu se vám to povedlo, těším se na pokráčko :P. Shiki Shiki xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.